Édouard Le Roy

Édouard Le Roy
Narození	18. června 1870 8. pařížský obvod
Úmrtí	9. listopadu 1954 (ve věku 84 let) 6. pařížský obvod
Místo pohřbení	Hřbitov Montmartre
Alma mater	École normale supérieure
Povolání	matematik, filozof, teolog a profesor
Zaměstnavatel	Francouzská kolej (1921–1940)
Ocenění	Cena Jeana Reynauda (1933)
Nábož. vyznání	katolická církev
Děti	Georges Le Roy[1]
Funkce	7. křeslo Francouzské akademie (1945–1954)
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Édouard Louis Emmanuel Julien Le Roy (18. června 1870, Paříž – 10. listopadu 1954) byl francouzský filozof, představitel katolického modernismu, stoupenec H. Bergsona.

Věnoval se matematice, paleontologii a antropologii.

• Sur l'intégration des Equations de chaleur (1898)
• Science et philosophie (1899)
• Dogme et critique (1907)
• Une philosophie nouvelle : Henri Bergson (1912)
• Qu'est-ce-que la Science?: Réponse à André Metz (1926)
• L'Exige idealista et le fait de l'évolution (1927)
• Les Origines humaines et l'évolution de l'intelligence (1928)
• La pensée intuitivní. Le problème de Dieu (1929)
• Introduction à l'étude du problème religieux (1944)
• Essai d'une philosophie première : l'Exige idealista et l'Exige morale, 2 vol., Posthumes (1956-1958)

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Édouard Le Roy na slovenské Wikipedii.

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Édouard Le Roy na Wikimedia Commons